Jdi na obsah Jdi na menu
 


Závody malých plemen - Nemošice 3.4.2010

3. 4. 2010

ObrazekPřed čtrnácti dny jsem se (po zjištění, že dlouhodobá předpověď je příznivá) rozhodla, že podpořím další závod malých plemen svou účastí . Kamilka i Mája v předvečer závodu dostaly povolení ladit formu v posteli, a tak jsme řádně odpočaté za svítání vyrazily na cvičiště do Nemošic u Pardubic. Mělo se jednat o kompletní závod až po kategorii ZMP 2, ale nakonec se dostavilo jen devět soutěžících, a tak byla otevřena pouze kategorie ZZO.

Cvičák zde mají nádherný a i Obrazekpočasí bylo krásné - totální slunečno. Jenže bylo kapku mrazivo a po příjezdu na místo na trávníku teprve zvolna tála jinovatka. Bylo mi tedy jasné, že přízemní cviky, vyžadující kontakt bříšek se zemí, budou u čivavek velmi neoblíbené (já bych se na to taky vyprdla ). Jak se v průběhu závodu ukázálo, nebyly jsme výjimka .

Velice mne však zklamal průběh závodu samotného. Chápu rozladění pořadatelů, že se Obrazeknevydařila účast, ale při tak malém počtu účastníků bych očekávala "vymazlená" ZZO. Pan rozhodčí to totiž bral takovým hopem, že mne hned na začátku totálně rozhodil. Chůze u nohy v jeho podání, to byla jen chůze krokem se čtyřmi obraty - o nějakém klusu, pomalé chůzy, nebo obratech na místě, jsme si mohly nechat zdát. Jednotlivé cviky sázel za sebou, aniž se člověk mohl zorientovat v tom, jestli už skončil hodnocení a kdy začne velet další povel, takže na pochvalu a na přípravu na další cvik prakticky nebyl čas.

Nejvíc mne ale zklamalo, že na konci nenásledovalo zhodnocení cvičení a zdůvodnění přidělených bodů. To mně osobně chybělo asi nejvíc. Jak se má člověk zlepšovat a odstraňovat chyby, když Vám rozhodčí (a nejlépe pro všechny do publika) nezdůvodní svoje hodnocení? S čistým srdcem mohu říci, že jsem již zažila v tomto směru mnohem kvalitnější závody.

Holky ale cvičily nad očekávání pěkně - berte prosím v úvahu, že od spoda fakt záblo, takže si vysloužily velkou pochvalu! Podotýkám, že pro Máju to byly první závody v poslušnosti  a pan rozhodčí byl přísný.

Mája šla chudinka do boje se startovním číslem jedna, takže jsem jí její výkon hodně kazila svou nervozitou a i tím, že jsem Obrazeknevěděla přesně, jak a kam se má chodit (holt jsme byly tak trochu pokusnými králíky). Zejména se nám povedlo přilování "k noze", které bylo přímo raketové a ušel i aportek, až na to, že si pořádně nepředsedla. Horší už to bylo s leháním. Při odložení za pochodu si sedla a u nohy si lehala jen neochotně. Když jsme čekaly, až bude Mája odložena, tak se přihlížející chechtali, když jsem se snažila vysoušet místečko k odložení hohavicí . To však stejně nepomohlo a Mája dezertovala pomalu ale jistě do bezpečí ke své paničce .

 

 Cvik

 Body

 Přivolání za pochodu k noze

 9

 Ovladatelnost na vodítku

 7

 Sedni, lehni na vodítku u nohy

 8

 Aport volný

 7

 Odložení za pochodu v leže

 7

 Odložení na vzdálenost 15 kroků

 0

 Celkem

 35

Kamilka obdržela šťastné startovní číslo sedm a měla lepší pozici nejen ve větším teplíčku, ale také v tom, že už jsem věděla, co mne čeká. Každopádně se jí ale nelíbil kovový oboječek a při přivolání se stihla i podrbat . Ostatní cviky provedla ve standardní kvalitě a rozhodně jsme se neměly za co stydět, až na aportek, na který se jí tedy ale vůbec nechtělo. O tom, že ze spodu fakt záblo svědčí to, že si při odložení sedla.

 Cvik

 Body

 Přivolání za pochodu k noze

 7

 Ovladatelnost na vodítku

 8

 Sedni, lehni na vodítku u nohy

 9

 Aport volný

 6

 Odložení za pochodu v leže

 9

 Odložení na vzdálenost 15 kroků

 8

 Celkem

 47

 

ObrazekKamilka vybojovala (a částečně si vylosovala) krásné 5. místo. Stejné bodové hodnocení jaksi obrželi hned tři závodníci (4.-6. místo). Mája srdnatě obsadila poslední příčku, ale to nám vůbec nevadilo. Holky si totiž užily spoustu mazlení a ošušňávání, ochutnaly "přespolní" pamlsky a hlavně se sčuchly s cottonkem Tedíkem, kterého známe z agility tábora. Ten nás mimochodem o bodík trumfnul a vybojoval 3. místo . Atmosféra na závodech byla velmi příjemná a bezvadně jsem se "vykecala" . Pořadatelé nám na cestu naložili i slibované perníčky a za jídlo my závodíme rády .

Den ale ještě nekončil. Takže jsme se na zpáteční cestě stavily u bráchy Jirky, kde holky okamžite obsadily teritórium papillona Xarýska a kde si chtěli Máju nechat  a ještě jsme stihly krátkou návštěvu u rodičů na chatě. Doufám tedy, že úkol: "utahat čivavy" byl řádně splněn a zítra nebudou chtít vystrčit čumáčky z pelíšků. Ostatně, už na tom začaly pracovat a pod dekou chrní jako dudci...

A já už se těším na další závody v poslušnosti.