Chovatelská stanice čivav HANDA BEAR

Tahle akce byla z mé strany opravdu organizační oříšek a fakt nekecám, když tvrdím, že mi nic nedalo tolik práce, jako uspořádání víkendovky se sportovní kynologií malých plemen v České Skalici, kde je výborné zázemí. Ale stálo to za to  !

Nebyla jsem a nejsem určitě sama, kdo po "přičuchnutí" ke sportovní kynologii nabyl dojmu, že se metodika výcviku malých plemen předává zřejmě pouze z otce na syna a podobnými tajnými cestami. O tom, že se speciální cviky a stopování během závodů dějí někde v ústraní a závodník, pachtící se v ZZO, je nemá šanci na živo vidět, ani nemluvě. A tak jsem se dala do pátrání po instruktorech. Ale abych to neměla tak jednoduché, nechtěla jsem klasické instruktory ze "staré školy", ale jelikož mne nadchl výcvikový přístup z obedience, zabrousila jsem do těchto řad. Štěstí si na mne zřejmě zasedlo, takže můj nápad uspořádat víkendovku zaujal i Kristýnu Másilkovou a Zuzanu Coufalovou. Co více si přát, když i zemědělci posekali louky a počasí se mnou spolupracovalo .

Sešla se bezvadná parta lidiček a pejsků. Nejúžasnější na tom bylo, že až na dva cottonky a moje dvě čivavy, co pes - to jiné plemeno! Tuhle pestrost a různorodost já u malých plemen miluju. Pro každého, kdo cvičí s malými pejsky je to bezesporu výzva, protože i psi v rámci jednoho plemene se povahově liší, natož když se Vám sejde takovýhle mišmaš . Účastníci měli možnost přijet už v pátek, ale většina jich nakonec dorazila v sobotu. Já se ale v pátek rozhodně nenudila, protože jsem musela zajistit dřevo na táborák, tyčky na opékání, zabalit všechny výcvikové pomůcky... Nakonec jsem zapomněla jen sirky .

Na programu byly zkoušky ZZO a ZMMP v plném rozsahu, takže jsme toho neměli na dva dny málo. Všichni si vyzkoušeli stopování. Kristýna nám předvedla, jak vypadá na zkoušce stopa od začátku - tedy od hlášení rozhodčímu - až do konce - tedy až po odhlášení se ze stopy. Pokročilejší (rozdělili jsme se na dvě skupinky) si potom podrobně prošli všechny speciální cviky podle ZMMP a ani začátečníci (i když v omezenější míře) o ně nebyli ochuzeni. Promrskány byly i všechny cviky z poslušnosti a začátečníci si prošli i speciální cviky podle ZZO. I když byli pejskové hodně unavení, bylo neuvěřitelné, jak nám to všem šlo, a tak doufám, že na úrodnou půdu padla má pozvánka na závod malých plemen, který se v České Skalici bude konat 11. září 2011 (beze stop).

Zajímavé bylo ale i povídání s našimi instruktorkami - teorii rozhodně nebylo možné nazvat nudnou. Určitě není v mých silách zmínit vše, ale mne zaujalo povídání o přirozeném psím chování. Tedy, že nemá smysl snažit se z našich psů udělat "nemyslící polidštěné roboty", ale že je třeba jim nechat prostor, aby měli možnost chovat se jako psi. Samozřejmě, pokud to neohrožuje jejich život (jako třeba honění zveře), nebo naše harmonické vzájemné soužití.

Neméně zajímavé bylo i předvedení metodiky užívání klikru a nácviku chůze u nohy za pomocí targetu (ukazovátka).

O motivaci toho bylo také řečeno mnoho a pro mne bylo zajímavé si uvědomit, že hlazení a kontaktu s námi mají malí pejsci mnohem více, než třeba takový vlčák zavřený v kotci, takže o to kreativněji musíme na motivaci (a hlavně na nalezení té správmé motivace) zapracovat. Podnětné bylo jistě i doporučení zavedení rituálů při práci se psem, z nichž mnohé tkví v detailech, jako třeba v tom, že je dobné cvičit s obojkem a vodítkem, ve kterém budeme i závodit . Prostě bylo toho mnoho a věřím, že každého zaujalo něco jiného.

Aby to nebylo pořád jenom o psech, konal se v sobotu večer táborák s opékáním buřtů. Zde mi srdce drásalo, že si skoro všichni své buřtíky připálili... ach... takové škody.... Následně jsem se ojínila trochou alkoholu a oprášila kytaru i své minimální hudební umění. Nevím, zda to bylo úrovní mé produkce nebo náročným celodenním programem, ale už kolem desáté odešla většina (zejména mladších ročníků) spát. Já a ještě jedna vytrvalkyně jsme se ale nakonec od žhnoucích uhlíků odtrly až o půl jedné .

Víkend utekl strašně rychle . Poznala jsem spoustu seznačních lidiček, navázala nová přátelství, opálila jsem si obličej, unavila čivavy a shodli jsme se na tom, že bych měla zase něco podobného uspořádat. Takže za rok ... ?

Moje foto ZDE

A na závěr malá výzva pro účastníky: Chybělo Vám něco, chtělo by něco vylepšit, máte nějaký nápad? Sem s tím! Určitě se vynasnažím vyhovět .