Chovatelská stanice čivav HANDA BEAR

Teď už jsem se z toho trochu zmátožila, ale řeknu vám, je to náročné, být každý víkend na nějakém semináři a když píšu víkend, tak tím myslím od soboty do neděle. K tomu pracovní fofr přes týden, uklidit, navařit, zabalit, odjet, vybalit, pracovní fofr přes týden.... ideální kombinace na slušnou jarní únavu .

18.-19.2.2012 Přivolávačské hry, přechody mezi hrou na tréninkem a klikr trénink s Katkou Lerlovou

Tyhle tři semináře jsem kdysi zmerčila na webovkách CDA, o. s., a protože se mi nehodily termíny a nechtělo se mi jezdit do Prahy, vyřešila jsem to jediným možným způsobem - pozvala jsem Katku do Hradiště .  A musím říci, že přivolávačské hry jsou seznační věcička a výborně jsme se bavili. Vaše pobíhání a křepčení totiž nejen rozohní vašeho živočicha, ale i vás samotné. Zejména takové disciplýny jako "odstrč a uteč" nebo "hra na honěnou kolem švédské bedny (v přírodě kolem křoví nebo stromu)" z vás sice udělá v očích nezasvěcených přihlížejících totálního cvoka, ale oživí vám trénink všeho jiného možného. Samozřejmě se hned snažím některé jednodušší věcičky zapojovat i do své školičky pro štěňátka a začátečníky, ale narážím tam na urputný odpor páníčků, kteří se stydí takto vyvádět. A jelikož se mi nedaří je rozohnit ve třídě, kde se mezi sebou znají, pochybuji, že tak budou činit venku na veřejnosti . Větší úspěch hry mají ve sportovních školkách, kde jsou přeci jen otrlejší jedinci . Nicméně i zde zcela jednoduché úkoly naráží na nečekané překážky - zejména v oblasti fyzických a mentálních schopností některých trénovaných jedinců (narážím především na koordinaci a schopnost zapamatovat si a provést několik věcí najednou)  a na obavy ze zašlápnutí vlastního psa (dávat pozor na psa spadá to těch několika věcí najednou).

Aby jste si ale nemysleli, že přivolávačské hry jsou jen o sprintech. Spadají do toho i klidnější disciplíny jako např. "obojková", "it´s your choice", "hry s klecí", "na první povel", "nouse touch", "přetahování", "mističkovaná", "rychlé sedy a lehy", "pomalé odměny", "3-2-1 start".... No prostě toho bylo hooodně! Kamilka celkem poctivě cvičila a některé jednoduché a na pohyb nenáročné věci si vyzkoušela i Mája.

Poslední seminář na řadě byl klikr trénink, kdy už jsme byli značně zemdlelí. Probrali jsme si klasické i operantní podmiňování a i nejčastěší způsoby použití klikru - zachycení a tvarování. Já osobně jsem se ale nejvíce bavila u hry na postřeh, kdy šlo o to kliknout v pravou chvíli. Klikali jsme všichni najednou a věřte mi, že to jen málokdy znělo jen jako jeden společný klik . Asi nám chybí praxe z hraní videoher... Nechyběla pochopitelně ani hra na vzájemné vyklikávání si nejrůznějších cviků. V závěru to sice vypadalo, že nikdo z přítomných nebude již schopen něco si se svým psem v praxi vyzkoušet, ale nakonec se mi zdařilo (svým vlastním příkladem), že se do toho všichni pustili.

Ke spokojenosti všech byl i bonus - ukázka protahování psa .

No zkrátka a dobře... utahaní jsme byli až na dřeň - vyčerpaní duševně i fyzicky (vždyť i ty obědy v hospůdce byly značně namahavé) a myslím, že nad míru spokojení. Inspirace bylo dost a dost. Díky Katko!

25.-26.2.2012 - Seminář pozitivní motivace s Pavlou Klučkovou

K pozitivní motivaci jsem poprvé čuchla na loňském táboře minimaxipes a čumák do ní strčila v listopadu na semináři s Martinou Klimešovou v Praze. Kdo si to někdy zkusil, jistě uzná, že pozitivka je jednou z věcí, kterou nutně musíte slyšet, vidět a ZAŽÍT vícekrát, protože napoprvé to prostě člověk není schopný pojmout a pochopit (pokud tedy samozřejmě nejste geniální). Bohužel jen málo lidí zatím mělo tu možnost seznámit se s tímto druhem výcviku (a výchovy) psa komplexně, a tak spousta psovodů živě v mylném domění, že tak přeci cvičí a že ví, o čem to je.

Seminář měl proto velmi tradiční průběh. V sobotu se všichni rozcházeli značně rozpačití, vykulení až nevěřícní (převládal dojem, že se tady někdo zbláznil, ale oni to nejsou). V neděli se to všem rozleželo a začalo jim připadat, že by na tom skutečně něco mohlo být .  Já jsem si ověřovala, že jsem v listopadu slyšela správně, i to, že mi z toho prvotního vykulení hromada informací utekla.

Pro Pavlu to byla premiéra, a o to více ji musím pochválit, že si to dobře připravila a zhostila se svého úkolu se ctí (ono mluvit dva dny celý den není legrace; chudinka se nestíhala ani pořádně najíst). Konečně totiž chápu rozdíl mezi tvarováním, zachytáváním a cílením. Ujasnila jsem si nastavování kritérií, používání slovních markerů a nebudete tomu věřit, ale dokonce jsem si objednala klec s tím, že bych tedy jako konečně ty hry s klecí zkusila .  Samozřejmě, že mi utkvěla i celá řada užitečných vychytávek, zejména to, jak některé věci vysvětlit (lidem). Seminář nebyl pochopitelně jen o teorii, ale vyzkoušeli jsme si "nouse touch", "it´s your choice",  "hry s klecí" a hromadu jiných věcí, které zrovna přišly na přetřes.

Po pravně ale musím konstatovat, že se stále necítím jako dostatečně silná osobnost na to, abych filozofii pozitivní motivace dokázala používat vždy a všude, 24 hodin denně. Kromě toho, v našem podání spočívají "hry s klecí" v tom, vůbec do klece vlézt a chci vidět, jak budu učit ze svých poznámek ten zbytek. Obávám se tedy, že to pak bude chtít další seminář , abych si to zopákla .

3.-4.3.2012 - Seminář o řeči psů s Turid Ruggas

Tento seminář provázela hromada zmatků. Pořadatelka se totiž začala zapírat a nedotáhla organizaci do konce, takže se nevědělo (ještě pár dní před termínem) zda vůbec Turid přijede, kam a takové ty "nepodstatné" věci. V tomto směru je nutné poděkovat Elišce Butovičové, která situaci a reputaci naší vlasti zachránila.

Já jsem vrazila čivavy na hlídání rodičům a vypravila jsem se s plánem Prahy do Prahy . Na tomto místě musím uznat, že mít hromadu známých se vyplatí, protože jak cesta tam, tak ubytování, to vše bylo bez problémů a tímto děkuji zúčastněným, kteří se mne ujali .

Přednáška byla úžasná a já jsem s potěšením zjistila, že ačkoliv jsem od střední školy svou angličtinu nepoužila, tak jsem sem tam i rozuměla . Sice si pár lidí v angličtině protřelejších ztěžovalo na nepřesný překlad (na fotce je s Turid už Zuzka Coufalová, která překládala konec přednášky a byla famózní), ale já byla spokojená. Dozvěděla jsem se nesmírnou spoustu zajímavých věcí o tom, jak a co psi vidí, slyší, čuchají. Co jim dělá dobře, jak spinkají a co je stresuje. Jak se stres projevuje, jak mu předcházet a jak řešit složitější psí situace a napravovat pošramocenou psí duši.... Při líčení toho, co stres dělá s naším mozkem, jsme se dost zamysleli i sami nad sebou . Osobně se divím, že mi v kebuli po těch zimních stresech zbyly ještě nějaké použitelné mozkové buňky . A nad míru mne potěšilo, že spaní se psy v posteli je běžné i v severských zemích a psí duši prospěšné.

Z dotazů a diskusí v průběhu semináře mi bylo jasné, že se tam dostavila spousta lidí, co očekávala další návod, jak vycvičit psa. Ale já jsem přednášku, která se zabývala především psí duší a tím, co pes potřebuje k životu, aby se cítil príma, jen uvítala. Rozhodně to pro mne bylo příjemné vyvážení k pozitivní motivaci, která je spíše o kontrole a ovládání psa jako sportovní pomůcky. Tato přednáška však byla zaměřená na to, jak psovi (tedy tvorovi, o kterého jsme se zavázali starat) vytvořit co nejideálnější podmínky pro život a jak mu porozumět. Sama jsem se divila, kolik věcí jsem si vykládala špatně.

10.-11.3.2012 - Seminář o agresivitě a strachu u psů s Anne Lill Kvam

A znovu čivavy rodičům a hurá do Prahy... Seminář s Anne vítečně na Turid navazoval a bylo vidět, že sem už přišli lidé, kteří měli zájem o psí duši. V některých věcec se tyto semináře prolínaly, ale spousta věcí byla řečena jinak, což mi pomohlo si informace více utřídit a lépe jim porozumět.

Každopádně pro mne bylo nejpřínosnější pozorování paralelní chůze v praxi se vzorovými psy. Nikdy by mne nenapadlo, pokud bych na takový seminář nevyrazila, co vše jsou konejšivé signály a jak je snadné vidět, že má pes problém, pokud si umíte správně vyložit, co vidíte. Za normálních okolností bych řekla, že ten pes je strašně namachrovanej, vklidu si čuchá a pak z ničeho nic na toho druhého vyjede... A ono ouha .

Musím říci, že jsem byla po těchto čtyřech víkendech úplně tuhá. Ale mám v notýsku desítky stránek užitečných poznámek, nějaké ty kontakty na zajímavé lidičky, spoustu inspirace a nápadů a přivezla jsem si cca 20 cm užitečných knížek, které si nutně musím přečíst a některé i několikrát. Obávám se však, že při tempu, které jsem nasadila, to bude úkol tak na další pětiletku .

A možná..., že časem vyhraju bitvu i s čivavým štěkáním. Možná....