Chovatelská stanice čivav HANDA BEAR

Původně jsem si plánovala, že tento víkend bude ryze odpočinkový, a tak jsem odmítla i účast na třídenní rodinné výpravě do Kokořínska. Výsledkem však byla sobotní vodácká výprava a nedělní Rýzmburský voříšek. Tady vidíte, kam vede neléčený workoholismus v praxi .

Na voříškyjádu vyrazila i namakaná reprezentace novosvětského útulku, a tak mé auto je zevnitř opět o něco chlupatější . Pro Máju byl Rýzmburský voříšek první veřejnou akcí! Obě moje holky se činily a úplně bez problémů se nechaly hladit a velký úspěch sklidily i za pěvecké číslo. V plné parádě jsme nastoupily do všech myslitelných soutěží. Logicky jsme neaspirovaly na výstavní úspěchy, jelikož čivavky přeci nejsou žádní voříšci, ale Mášence prospěla zkušenost z promenády s hromadou dalších pejsků.

Následovala tradiční soutěž "jaký pán, takový pes". Jelikož jsem se rozhodla, že na voříška pojedu, v polovině týdně, tak nebyl prostor na nějaké velké vymýšlení oblečků. A tak jsem Máje spíchla jen další převleček za krokodýlka. Čivavky moje v tom byly děsně roztomilé , ale jako obvykle v tom odmítaly chodit  . Máju jsem tak nesla a Kamilka se co chvíli zpěčovala, že na takové "nápady" v tom vedru nemá náladu. To se pak nemůžeme divit, že nás rozhodčí nevybraly. 

Čekala nás ještě soutěž "skupina psů", kde jsme s kamarádkou předvedly čivaví hejno. Využily jsme totiž přítomnosti čivaváků Jerryho a Pinďi ve psím hotelu a šup... byla z toho zvláštní cena poroty!

Celkově byl Rýzmburksý voříšek moc povedený, odpočinkový i agitační, protože jsem co chvíli informovala o našem klubu MINIMAXIPES. Sponzorská podpora byla tak velká, že si útulkoví pejskové přivezli domů hromadu dobrůtek a i moje čivavičky ochutnají.

Fotečky z kolektivu Katky Dvořákové si můžete prohlédnout ZDE.