Chovatelská stanice čivav HANDA BEAR

Jak se říká "všechno zlé, je pro něco dobré". Úraz Máji ("pohrál" si s ní v lednu kříženec berňáka a vlčáka) a především nedařící se rekonvalescence, mne donutil se mnohem více, než je obvyklé, zabývat psí fyzioterapií. Vymetám tak v tomto směru kde co.

Abyste tomu rozumněli, operace levého kolínka byla úspěšná (vyhozená čéška z kolene byla umístěna na správné místo a dle rentgenů a vyjádření ošetřujícího lékaře je nožička naprosto v pořádku) až na to, že Mája jí používá jen omezeně . Chodí na ni jen jako by to byla berlička, protože ji z nějakého důvodu nedokáže pokrčit a přitáhnout k tělu. Klus prakticky vyškrtla z repertoáru pohybů a buď chodí krokem (přehazuje si nataženou nožku obloukem ze strany), nebo cválá. Pokud triskuje za kočkou nebo kosákem, táhne nožku za sebou a mrská si to po třech. V zimě nebyl tento problém skoro patrný, protože jsme mohly chodit jen po rovných cestičkách, ale jak v dubnu vyrostla tráva a vlezly jsme do "terénu", vyšlo vše najevo .

Mája to evidentně neprožívá (na rozdíl ode mne) a vesele si skotačí. Že ale sakramentsky přetěžuje pravou stranu je jasný. Už teď je celá nakřivo a nerovnoměrně nasvalená. A vůbec, jsou jí teprve tři roky! Jediný pozitivní efekt to má na moje bicepsy, protože ji na delších výšlapech musím nosit.

A tak jsem se začala pídit a zjišťovat, v čem je "zakopaný pes". Samozřejmě, že jsme hned od začátku posilovaly na nafukovacím míči a na čočce, protahovaly jsme, Mája se snažila přecházet kavalety a plavat ve vaně a dle rad lékaře jsem se jí pokoušela znepříjemňovat chůzi po zdravé nožce, ale efekt byl nula = setrvalý stav.

Naše první cesta vedla 12.5.2012 na náš cvičák za chiropraktikem Stuartem Brockem PG.DipAM, který na nás vyzkoušel McTimoneyho metodu . I dle jeho zjištění bly klouby v pořádku a že měla celou páteř včetně pánve hozenou k jedné straně nebylo nijak překvapivé zjištění. Sice Máju pro tu chvíli napravil, ale bylo mi jasné, že bychom za ním takto mohly jezdit obden a stejně by to bylo na draka, pokud neodstraníme příčinu. Ostatně napravení nemělo na Máju žádný viditelný vliv .

S trénováním koordinace a s posilováním na všelijakých nestabilních plochách jsem byla již celkem obeznámena, ale člověk nikdy neví dost. A tak jsem využila pořadatelského zápalu Romči Šormové a vyrazila na její první pořadatelský počin - na seminář DOG FITNESS pod vedením sester Urbáškových (10.6.2012 v Choustníkově Hradišti). Seminář to byl velmi zdařilý a i instruktorky byly nešťastné z toho, jak se Mája pohybuje. Zkoušely jsme i couvání a couvání přes kavalety, ale zvednou pokrčenou nožku se Májínce stále nedařilo. Nádavkem mne vyděsily, že by mohla mít poškozený nějaký nerv a ještě vyjádřily názor, že je Mája tlustá . No tedy... Mája... Se svými horko těžko vykrmenými dvěma kily a deseti deky? Si dovolím nesouhlasit!  Situaci naštěstí zachránily tím, že mne dodatečně zapsaly na sportovní prohlídku k MVDr. Heleně Potfajové.

 Hela je široko daleko jediná "vyučená" psí fyzioterapeutka původem ze Slovenka, bydlící v Belgii, a tak jsem si mohla gratulovat, že jsem již na jaře dostala ten spásný nápad, přihlásit se do Olomouce na její dvoudenní seminář "péče o sportujícího psa" (23.-24.6.2012).

Byla to nesmírně zajímavá přednáška od začátku až do konce. Nejprve jsme si na svých psech našli "kostní výstupky", potom jednotlivé svaly. Hela se pokusila nám stručně vysvětlit funkci a mechaniku kloubů, vazů, šlach a svalů. Probrali jsme druhy chodů, tréninkový plán (z toho mimo jiné vyplynulo, že moje čivavý holky mají solidní vytrvalostní trénink), vývoj psa od štěňátka do dospělosti a vhodné tréninkové metody pro jednotlivé fáze štěněcího života. Tady dokonce Kamilka znázorňovala (kapku vyjeveně a né zrovna s nadšením) asi tak třítýdenní štěně  při jeho stimulaci. Jinak od této chvíle mám pocit (a nejen já), že až si jednou pořídím štěně, tak si budu muset vzít roční volno, abych stihla se mu plně věnovat a rozvíjet jej ve všech směrech .

Praktická cvičení potom spočívala v tréninku psích masáží a v ukázce jednoduchého pasivního strečinku psa.

Kdybyste uvažovali v příštím životě, v co se převtělit, doporučuji vám čivavu u mne doma. Chutná, pestrá, čerstvá strava (barfujeme), výlety a dlouhé vycházky, pravidelný rozvoj inteligence (pořád vymýšlíme nějaké hry a volně se formujeme), posilování, trénink koordinace a teď do toho ještě masáže... . Nezapomeňme na špičkovou lékařskou péči, měkkoučké pelíšky a tulipytlíky na míru a panička prakticky stále k dispozici. Tomu já říkám ŽIVOT!

Jak už jsem naznačila, Mája byla Helou i pečlivě prohmatána v rámci "sportovní prohlídky psa". U nás byl ale problém zjevný, takže šlo spíše o pokus o rozklíčování příčiny. Problémy s nervy, s kyčlí, s čéškou byly díky bohu vyloučeny. Dle všeho je problém ve svalech, šlachách a vazech celé nožičky. Takže jsem dostala návod na speciální masáž a pohybová cvičení k tomu všemu, co už děláme.

Jelikož se v Olomouci v inkriminovaný víkend konal půlmaraton a penziony byly beznadějně obsazeny, byl nám se stanem poskytnut azyl na cvičáku a to byl božský relax. I Kamča s Májou  si tak výlet užily, protože se tam dosyta vydováděly. Jinak by to pro ně bylo jen nudné polehávání a masírování v učebně .

Po dalších pár týdnech jsem začala propadat beznaději, protože veškeré naše fyzioterapeutické snažení nepřinášelo stále žádné valné výsledky. Na kavaletách Mája pokrčila nožičku jen výjimečně  . Během letního tábora MINIMAXIPES jsem na ni neměla čas vůbec, posilování se nekonalo a bylo sakra znát, jak se zhoršila. To mě přineslo alespoň trochu útěchy, že to má přeci jen nějaký smysl.

Nicméně mezi tím jsem na našem domácím cvičáku během agility závodů potkala MVDr. Martinu Taslerovou a můj nevinný dotaz, zda je ještě na mateřské, nebo již pracuje, přinesl nečekané ovoce. Udělám jí tu malou reklamní vsuvku : Začala totiž provozovat mobilní veterinární službu DAKTARI , což je super nápad, protože vyšetřovat ztuhlého psa na stole v ordinaci, nebo v pohodě doma na gauči, je sakra rozdíl. Kromě toho mne nadchla pro nový preparát - kolagenové injekce (MD - Tissue a MD - Muscle /Guna S. p. a. Milano - Italy/), které se aplikují podkožně na postižené místo a přispívají k regeneraci poškozených kloubů, svalů, šlach, vazů... (je to i pro lidi ). Jelikož se to zatím s úspěchem použilo při kloubních onemocněních, je Mája pokusným králíčkem a čekáme, jestli to zabere i na ni.

Držte nám palce!