Úvod›Aktivity›Naše první taneční sestava - zimní video soutěž 5.2.11
Naše první taneční sestava - zimní video soutěž 5.2.11
6. 2. 2011
Když mi ještě tak před rokem někdo řekl, že bych s čivavkama mohla zkusit dogdance (dogdancing, tanec se psem), protože tam nehrozí velikostní problém, tak moje odpověď obvykle zněla, že na to JÁ nemám buňky a že by mne to nebavilo.
Ale kde že tyto loňské sněhy jsou.... Na letním táboře MINIMAXIPES mě (a nejen mne) dokázala Verča Hynková tak nadchnout, že jsem se do toho fakt pustila. Což je mimochodem důkaz toho, jak strašně záleží na instruktorech, které potkáte na začátku. A dokonce cvičí nejen Mája, ale i Kamilka, i když s ní mám to jde pomaleji, protože má pořád lufta z mých kmitajících se nohou , a tak nám některé cviky dají ještě zabrat.
Pro profíky na poli dogdance možná právě objevuji Ameriku, ale nikdy by mne nenapadlo, že vymyslet sestavu a nacvičit ji, může být taková fuška . Zvláště, je-li to sestava první...
Během této fáze zjistíte, že jste celý život dělali chybu, když váš hudební vkus skončil u country a folku a nemáte nejmenší tušení, jak se která "modernější" a "tanečnější" skladba jmenuje, kdo ji nahrál a že vůbec existuje. Strávíte tak hodiny u počítače brouzdáním a posloucháním všeho možného, navštívíte místní knihovnu, otravujete kamarády, abyste průběžně propadali panice, že skladatelé vůbec nechápou, že potřebujete něco, na co by se dalo tančit s čivavou a trvalo to 90 sekund nebo dvě minuty
Když už se vám podaří najít si pár hudebních "favoritů", zjistíte, že skladbu potřebujete zkrátit, spojit, upravit a nahrát na CD a nadáváte, že vám /staré generaci/ školství neposkytlo potřebné vzdělání. Načež opět otravujete kamarády - ideálně ve školním věku.
Následuje překážka v podobě UMĚLECKÉHO DOJMU. Freestyle má sice výhodu, že je v něm dovoleno prakticky vše a nemá žádné předepsané cviky a omezení, ale na druhou stranu musíte vyjádřit nějaký příběh (což se projevilo už při hledání skladby) a musíte být i příslušně přioděni (aby to všichni pochopili; ta zelená tyčka s tykadlama - to je hmyz). Za těchto okolností jste vděční za voříškyjády, jelikož něco málo by se v šatníku převleků už našlo a najdete-li si chvilku, šicí stroj a základní zkušenosti ze šití psích oblečků bodnou (mám v plánu ušít si zelené krokodýlý šatečky). Návrhy "pražáků", že lze využít půjčovny kostýmů, vám při vaší postavě a skutečnosti, že bydlíte na malém městě, nejsou příliš k užitku.
A teď ten příběh.... Bóóóóže... vždyť mi nic neumíme!!! No ano, něco umíme. Jenže... Jak mám sakra s těmi pár kousky vyjádřit vylíhnutí krokodýlka z vajíčka, jak se učí s maminkou ťapkat, jak se prodírá rákosím, loví mouchy a pak se stulí do pelíšku a zdá se mu o chňapání? Nemůžete se ubrátnit tomu, že byste do sestavy nejradši nacpali všechno, co rámcově umíte a divíte se, že váš pejsek není dostatečně rychlý, aby to všechno stihnul. Nejdřív jsou dvě minuty moc a potom zase málo. Takže to (co jste vymýšleli celou noc) po několika pokusech totálně seškrtáte, jelikož Máje chvilku trvá, než na naše povely zareaguje (pokud vůbec zareaguje). Následně propadáte panice, protože zjistíte, že nejste schopní si zapamatovat, jak jdou cviky za sebou, kdy vydat povel, aby byl včas, kam dát svoje ruce a nohy a ještě sledovat hemžící se Máju.... Takže následuje fáze, kdy "tančíte" (ještě, že to nikdo neviděl) sestavu pořád dokola bez psa, abyste přestali myslet na sebe.
A pak nastane den "D". První volnější víkend po uzávěrkových pracích jsem naložila živočichy, rádio, výbavičku a živočichy do auta, u rodičů si vypůjčila videokameru a všechno vyložila v bývalé základní škole v Choustníkově Hradišti. Na rozdíl od jiných jsem alespoň nemusela řešit, kde to uprostřed zimy zatančit a natočit . Jenže... škola je nevyužívaná, a tak ačkoliv venku se konalo příjemné oteplení, uvnitř byly jen 2 °C nad nulou, jelikož metrové zdi dělají jeskynní efekt. Zapnuté topení to za dvě hodiny vytáhlo na 5 °C - prostě palermo... Když jsem si nastavila kameru, vyzkoušela sestavu bez psa a její rozptyl po ploše, převlékla jsem se (tedy spíše jsem se svlékla), vypovědělo službu rádio ... auuuu. Chvíli jsem do něho bezmocně mlátila a pak jsem se zase oblékla a dojela domů pro notebook.
A pak to nastalo... Zapnu kameru, pustím CD, připravíme se s Májou ... a ... nééé Mája zapomněla panáčka. Znovu. Mája nechce couvat s aportkem v tlamičce... A přitom nám to doma bez problémů šlo ... Sestavu se nám zdařilo po hodinové dřině do konce dotáhnou asi třikrát (zajímavé, že pokaždé se nám v ní nepovedlo něco jiného). Já měla už po deseti minutách místo nohou ledové kostky, ale je to tam!
Do třech do rána jsem krotila software na zpracování videa a děsila se, jak mám zezadu velkou pr...
Přeji vám hluboký kulturní zážitek z naší úlně první Musical Freestyle sestavy !!!
Tímto děkuji všem, kteří se na tomto díle podíleli - zejména Veronice Hynkové za první lekce pro začátečníky a Tereze Zůnové za pohybovou průpravu (jistě oceníte ten apartní polkový krok se začátku ).
A máme tu přídaveček!
Dnes mi konečně přišlo slovní hodnocení od třech rozhodčích Vandy Gregorové, Kateřiny Lerlové a Lucie Smolíkové. Celkově jsme obsadily třetí místo, protože já (panička) nedodržela časový limit sestavy :
Z mého pohledu vtipná a propracovaná sestava, kde si psovod dal očividně záležet na kostýmu, který skvěle korespondoval s hudbou. Skladba se dobře hodila k malému psíkovi, jakým je například čivava. Co by působilo zvláštně u německého ovčáka, roztomilý pejsek naopak podtrhne a donutí diváky k úsměvu. Obsah vaší sestavy byl na začátečníky velmi dobrý, k vidění byly opravdu různorodé cviky včetně již technicky náročnějších prvků, které jste ovšem zvládly předvést správně a cele. Vždy je dobré zařazovat do sestavy cviky, kterými si je psovod jen 100 % jistý. Cviky za sebou hezky plynuly tak, aby člověk neztratil pozornost a stále byl připraven, co právě přijde na řadu. Oceňuji inovaci skoků, kdy je Mája za zády a přeskakuje střídavě pokrčené nohy, tento cvik vynikne zejména u malých plemen a je skvělé, že jste s takovou verzí přišly. Sestavu jsi začínala i zakončovala vhodně, tak by to mělo být. Mája se po celou dobu na práci soustředila a neměla žádné do očí bijící odmítnutí, přičemž stihla ve vaší sestavě celkem dost prvků a to v různých pozicích. Moc mě mrzí, že jste zřejmě nedopatřením překročily časový limit, za toto porušení pravidel jsme musely citelně ubrat body, jinak sestava byla nápadem, koncepcí i provedením na začátečníka úžasná.
rozhodčí: Kateřina Lerlová
Technický dojem
1)Obsah – tým má široký rozsah cviků, přes plazení, chůzi, pozice nebo skákání, psovi nedělá problém pracovat před psovodem, mezi jeho nohama, za ním nebo ho přeskakovat, psovod také doprovázel cviky psa v různých pozicích. U malého psa je pěkné, pokud se psovod sníží na jeho úroveň.
2)Přesné provedení – pes po celou dobu nanejvýš pozorně sledoval psovoda a reagoval soustředěně na jeho pokyny. Je dobře vidět, že psovod přechází u některých cviků v tréninku na slovní povely místo ukazování, ale občas je možné ukazovat, pokud psovod pohyby paží zapojí do celkového tanečního (dramatického) projevu. Drobné chybičky nijak nenarušovaly celkový dojem z vystoupení.
3)Plynulost – jednotlivé cviky sestavy na sebe pěkně navazovaly a k dokonalosti chybí jen přechodové prvky, takové, které spojují „hlavní cviky“, kterých je v sestavě většina. Pěkně se to povedlo přibližně uprostřed sestavy, kdy pes mezi zvedáním pacek a slalomem ještě párkrát psovoda oběhl. Cviky se často střídaly, tým žádný nepředváděl příliš dlouho a sestava tak v celku působila dynamicky. Jak úvodní cvik, tak závěrečná póza (zejména ta), byly velmi vhodně zvolené.
4)Obtížnost sestavy – pes zvládal provádět cviky s psovodem v několika pozicích (ve stoje, v sedě, v podřepu...) a několik cviků bylo originálních a patřily i k relativně obtížnějším (výdrž v pozici, zatímco se psovod pohybuje okolo psa nebo se od něj vzdaluje, přeskakování a zároveň podlézání nohou psovoda). Rovněž líbivé bylo skákání přes nohy psovoda za jeho tělem, zatímco jde v podřepu.
5)Načasování – rytmus hudby odpovídal rytmu pohybu psa, takže i klus byl velmi příjemný na pohled. Cviky byly naplánovány a předváděny s ohledem na změny v hudbě, hezký cvik byl zvolený hned na první refrén. Velký počet cviků hezky odrážel i text písně, což je zejména u českých písniček velmi důležité.
Umělecký dojem
1)Nadšení, držení těla, zaujetí a vzájemná harmonie – pejsek se velmi soustředil na práci i na svého psovoda, neustále se snažil přijít na to, co se od něj očekává a přitom neměl tendence vymýšlet si vlastní cviky. To svědčí o výjimečném poutu a důvěře mezi psem a psovodem, které jsou hlavním cílem všech psích sportů. Nejlépe se vzájemná důvěra ukáže na cvicích, kde psovod nemusí dávat psovi výrazné pokyny rukou, jako například u přeskoků přes nohy, mrtvolce nebo výskoku na záda.
2)Kvalita a kreativita choreografie – všechny cviky byly dobře vybrané k charakteru hudby, plemeni psa a kostýmu. Byla použita i rekvizita, naprosto regulérně, protože pes nejevil známky toho, by ji bral jako hračku. Typy cviků se často střídaly a bylo jasně vidět, že si dal psovod s přípravou choreografie velkou práci. Úvodní a závěrečný trik nepatřili přímo k originálním, ale byly pěkné a dobře umístěné vůči divákovi (kameře), i v průběhu sestavy bylo při všech cvicích na psa dobře vidět.
3)Pokrytí 50% dostupného prostoru – I přestože týmům s malým psem stačí pro spokojenost rozhodčích pokrýt poloviny taneční plochy, zde tým využil vhodnými cviky rozsáhlejší část (zvláště v druhé polovině vystoupení) a malý pes není to samé, jako malá sestava.
4)Sladění sestavy s hudbou, vyjádření hudby – k dětské písničce byly vybrány jednodušší cviky, které pes umí předvádět s lehkostí a určitě potěší oko malého diváka. Rovněž některé cviky vyjadřovaly text hudebního doprovodu, což by mělo být, pokud psovod nezvolí více taneční předvedení. Cviky pes vykonával v souladu s hudbou a často odpovídaly jejímu tempu a rytmu.
5)Sladění kostýmu s hudbou a sestavou – kostým byl velice nápaditý a krásně celou sestavu doplňoval. Zelená kšiltovka s očima a zuby skutečně připomíná hlavu krokodýla a na dálku přes kameru to sice příliš nevyniká, ale naživo ve cvicích jako bylo plazení nebo skok na záda (zejména to plazení, kdy se „krokodýl“ dívá na malinkého pejska) určitě každý pozná jasného krokodýla. I rekvizita na fotce je velmi pěkná a zaslouží si kladné hodnocení. Ponožky místo bot také byla dobrá volba a velmi pěkně tak vypadalo podávání pacek.
Poznámka rozhodčího: Dala jsi dohromady velmi pěknou freestylovou sestavu a určitě se s ní na soutěži neztratíte, pokud by ses ji rozhodla použít. Je ideální i na vystoupení pro děti, mě osobně Chňapík velmi irituje, ale uznávám, že se k Máje jako hudební doprovod hodí ideálně. Nebýt upozornění v přihlášce bych si asi nevšimla, že tyčka má představovat hmyz, možná by bylo šikovné ho k tyčce připevnit nějakou pružinou a trochu s ním před Májou „poletovat“, něž jí ho podáš? Nebo třeba větší a výraznější křidýlka, i když chápu, že pak by snadno mohl být hmyz větší než ona. Jinak super nápad, stejně jako s kostýmem. Velmi se mi líbilo i skákání přes nohy, zatímco jdeš v podřepu a proskakování nohama když sedíš, vždycky je dobře, když malý pes předvede triky, které velký nemůže, nebo by nevynikly.
Je bohužel velká smůla, že jsi přetáhla časový limit. Na zkouškách je to automaticky diskvalifikace, i když tým překročí limit o jednu setinu. Původně jsme to tak měli v pravidlech i pro video soutěž, ale protože vás bylo v MF málo a protože na soutěžích to bývá „jen“ stržení bodů, pak jsme se rozhodli porušení pravidel penalizovat tímto způsobem. Počítej s tím prosím v budoucnu při tvorbě zkoušek, protože jen máloco rozhodčího mrzí tak, jako diskvalifikace jinak pěkného vystoupení pro takový detail.
rozhodčí: Lucie Smolíková
Zdravím Hanko, těžko se dá uvěřit, že s Májou trénujete cca 6 měsíců, protože Vaše sestava by se mezi začátečníky na soutěži rozhodně neztratila. Čivava je v dogdancingu spíše raritou a celkově trénink menších plemen je podle mě náročnější. Na vašem vystoupení se mi líbí hlavně ta souhra mezi Vámi, je vidět že Máju dogdancing baví. Co se týká náročnosti prvků, tak ve Váš prospěch bude hrát originalita, jelikož BOC nebo NO by se stěží proplétal mezi nohama, když klečíte, je vidět, že dokážete i z obyčejného přeskoku udělat podívanou tím, že prvek obměníte. Pejsek působí velmi nadšeným a zároveň soustředěním dojmem. Líbí se mi hlavně v pohybu, jelikož například u prvku, kdy za vámi kluše s kytkou, má opravdu krásný krok. Na druhou stranu u cviku obíhání, který asi ještě nemá úplně doladěný, zkusila bych se ještě vrátit o krok zpět do podřepu a pak se teprve zvedat až do stoje, vyvarujete se tím zbytečného ohýbaní a manipulací. Kostým je vhodně zvolen, avšak příště na oficiálních závodech doporučuji vzít si obuv... je to jen detail, ale i detaily rozhodují. Hudba je v pořádku, zdá si mi vzhledem k plemenu vtipná a svižná stejně tak jako Váš psík.
Přeji oběma mnoho úspěchu a zábavy v dogdancingu, s pozdravem
Když mi ještě tak před rokem někdo řekl, že bych s čivavkama mohla zkusit dogdance (dogdancing, tanec se psem), protože tam nehrozí velikostní problém, tak moje odpověď obvykle zněla, že na to JÁ nemám buňky a že by mne to nebavilo.
, a tak nám některé cviky dají ještě zabrat.
. Zvláště, je-li to sestava první... 
Když už se vám podaří najít si pár hudebních "favoritů", zjistíte, že skladbu potřebujete zkrátit, spojit, upravit a nahrát na CD a nadáváte, že vám /staré generaci/ školství neposkytlo potřebné vzdělání. Načež opět otravujete kamarády 
- ideálně ve školním věku.
(mám v plánu ušít si zelené krokodýlý šatečky). Návrhy "pražáků", že lze využít půjčovny kostýmů, vám při vaší postavě a skutečnosti, že bydlíte na malém městě, nejsou příliš k užitku.
. Jenže... škola je nevyužívaná, a tak ačkoliv venku se konalo příjemné oteplení, uvnitř byly jen 2 °C nad nulou, jelikož metrové zdi dělají jeskynní efekt. Zapnuté topení to za dvě hodiny vytáhlo na 5 °C - prostě palermo... Když jsem si nastavila kameru, vyzkoušela sestavu bez psa a její rozptyl po ploše, převlékla jsem se (tedy spíše jsem se svlékla), vypovědělo službu rádio ... auuuu. Chvíli jsem do něho bezmocně mlátila a pak jsem se zase oblékla a dojela domů pro notebook.
a děsila se, jak mám zezadu velkou pr... 
